Studium religionistiky

Pro studenty

Informace ke konkrétnímu studijnímu programu nalezneš ZDE.

Pro všechny bakalářské studenty religionistiky (i v případě dvouoboru) je otevřen nově založený studentský religionistický spolek Ajin. Více informací naleznete ZDE. 

 

Pro uchazeče o studium

Jsi tu poprvé? Vítej! Na této stránce se dozvíš:

 

    Co je religionistika?

    Jak vypadá studium religionistiky?

    Co studiem religionistiky získáš?

    Kdo tu učí?

    Jak na přijímačky?

    Studium se zaměstnáním

     

    Co je religionistika?

    RELIGIONISTIKA JE ROZUMĚJÍCÍ VĚDA ZABÝVAJÍCÍ SE NÁBOŽENSKÝMI SYSTÉMY SOUČASNOSTI I MINULOSTI.

    Religionistika učí snaze o bezpředsudečné, informované pochopení “cizího” či “odlišného” - tolik potřebné dovednosti v dnešním spletitém, globalizovaném světě.

    V rámci každého náboženského okruhu religionistika zkoumá mj. jiné mýty, rituály, symboly, narativy, zkušenostní dimenzi, etická pravidla, sociální organizi nebo materiální odkazy.

    O co jde religionistice?

    NÁBOŽENSTVÍ PROSTUPUJE NEJPODSTATNĚJŠÍMI PROCESY LIDSKÉ SPOLEČNOSTI, ALE I KAŽDÉHO LIDSKÉHO ŽIVOTA.

    Ve velké míře spoluutváří nejen běh času, sexualitu, vzdělanostní a ekonomické preference, vztah k narození a smrti, ale formuluje i kulturní kategorie jako naděje, vina, hanba anebo čest. Náš obor pak stále vytváří a zlepšuje schopnost vyznat se v náboženství jakožto sféře, která více či méně skrytě formuje nejcitlivější a nejdůležitější oblasti (a tabu) života lidí všech kultur, zemí, věku či pohlaví.

    RELIGIONISTIKA SE SNAŽÍ ODHALOVAT A KOMENTOVAT FUNGOVÁNÍ A VNITŘNÍ LOGIKU TĚCHTO CELOSPOLEČENSKÝCH PROCESŮ.

    Kde je náboženství, tam není daleko k postojům nadšení, odporu, konfliktu, reinterpretace, vymezování, touhy po reformě či po konzervování stávajícího stavu. Náboženské motivace či argumenty i v naší západní společnosti běžně ovlivňují veřejný život, a mnohdy převažují nad ostatními lidskými zájmy a potřebami.

    Proto je potřeba jim dobře porozumět. A o to jde u nás na religionistice v první řadě.

    (zpět)

    Jak vypadá studium religionistiky?

    SEZNÁMÍME TĚ S NÁBOŽENSKÝMI SYSTÉMY MINULOSTI I SE SOUČASNÝM NÁBOŽENSKÝM ŽIVOTEM.

    Ale rovněž Tě naučíme rozumět novým náboženským hnutím a současné alternativní spiritualitě.

    Za pomoci různých teoretických přístupů se zaměříme na zkoumání náboženských jevů, které jsou významné pro fungování moderní společnosti, například:

    • iniciační rituály a veřejné slavnosti
    • mýty včetně fake news
    • lidová spiritualita
    • role násilí v náboženských systémech

    Budeme společně hledat odpovědi na otázky, jako jsou:

    • Jak na nás fungují mýty dávné i současné?
    • Odkud se bere velká moc rituálů?
    • Jak tuto moc současná společnost využívá a proč jsou dnes tak populární iniciační rituály?
    • Mají fake news mytické rysy?
    • Jak poznáme nábožensky motivovanou výpověď?
    • Může být násilí integrální součástí náboženských systémů?

    Kdo vstoupí do prostoru religionistiky, tomu se otevírá prostor pro vlastní tvůrčí výzkum do obzvlášť velké šířky a hloubky. Díky tomu se můžeš soustředit na neobvykle rozsáhlou řadu témat, použít řadu přístupů, nebo je dokonce sám/sama experimentálně modifikovat:

    • můžeš se věnovat nejnovějšímu vývoji náboženských jevů v naší západní sekularizované společnosti a informovaně tak komentovat současné dění
    • můžeš přicházet s novými pohledy na zdánlivě již známé jevy, např. postavit aspekty „domácího“ křesťanství do světla nad-kulturního křesťanského dialogu
    • můžeš vydobýt na textech známých již po tisíciletí jejich dosud nevydané záhady

    A díky nízkému počet studentů religionistického studijního programu budeme moci Tvému úsilí a zájmu opravdu věnovat pozornost.

    (zpět)

    Co studiem religionistiky získáš?

    Religionistické vzdělání buduje dnes obzvlášť potřebnou  SCHOPNOST PŘESNĚ CHÁPAT SLOŽITÉ MYŠLENKOVÉ KONSTRUKCE I “IRACIONÁLNÍ” SYMBOLICKÉ SYSTÉMY, vyhodnocovat jejich slabá a silná místa a chápat jejich vnitřní logiku.

    Religionistika učí snaze o bezpředsudečné, INFORMOVANÉ POCHOPENÍ “CIZÍHO” ČI “ODLIŠNÉHO” - tolik potřebné dovednosti v dnešním spletitém, globalizovaném světě. Tyto znalosti Ti umožňují rozvíjet na teoretické i praktické rovině fungování mezináboženské a mezikulturní spolupráce.

      Krom specificky religionistikcých znalostí studiem DÁLE ZÍSKÁŠ:

      • dobrou znalost angličtiny
      • základy odborného překladu
      • obeznámenost s různými typy informačních zdrojů a vyhodnocování jejich relevance (information management)
      • znalost práce s granty a grantovými žádostmi
      • dobré argumentační schopnosti a schopnost vystupování ve veřejném prostoru

      (zpět)

      Kdo tu učí?

      Religionistickou část Katedry filosofie a religionistiky v současné době tvoří 5 akademiků.

      Naši studenti mohou těžit rovněž z možnosti konzultovat svoji práci s kolegy z filosofické části katedry a se zaměstnanci mezinárodního výzkumného Centra pro etiku jako studium hodnoty člověka.

       

      Zuzana Bártová studuje náboženství v konzumní společnosti z pohledu sociologie a antropologie náboženství.

      Ve své doktorské práci se zabývala konkrétně buddhismem jako žitým náboženstvím ve Francii a v České republice.

      Ukazuje, jak se buddhismus stává významným zdrojem k utváření životního stylu, identit a životních hodnot zejména pro jedince ze střední třídy.

      Zároveň se věnuje proměnám náboženství s ohledem na hodnoty konzumní kultury a neoliberalismu jako je štěstí, autenticita, osobní rozvoj či efektivita. Podrobný životopis a akademické působení.

       

       

      Helena Dyndová se věnuje studiu současné západní spirituality a nových náboženských hnutí, s užším zaměřením na současný šamanismus a religiozitu v České republice.

      Za pomoci teorií antropologie náboženství se zabývá otázkou, jakým způsobem je dnešní společnost náboženská, jaké formy religiozity preferuje a proti kterým se naopak vymezuje.

      V návaznosti na to dále zkoumá, jak se toto chápání náboženství a aktivity s tím spojené promítají do každodenního, všedního života, jakou roli hrají např. při sebepojímání, výchově dětí nebo hledání zdravotní péče. Podrobný životopis a akademické působení.

       

       

      Filip Horáček  se věnuje střetávání tradičního antického pohanství a křesťanství v prostředí končící antické civilizace.

      Druhou sférou jeho zájmu je studium snů a jejich zaznamenávání, hodnocení, literární stylizace a náboženské instrumentalizace ve starohebrejské a antické kultuře.

      Při zkoumání pramenů těží z důkladné znalosti hebrejského a starořeckého jazyka, zabývá se překlady Pindarovy poezi. Z filosofického hlediska se věnuje antickému novoplatonismu (Plótínos, Synesios z Kyrény). Podrobný životopis a akademické působení.

       

       

      František Novotný

      František Novotný se zabývá křesťanstvím ve středověku, zejména tématem náboženské představivosti a utváření mýtů na pomezí učené a lidové kultury.

      Věnuje se středověkým představám o mocnostech zla a jejich působí v tomto na tento svět, které sehrávaly důležitou roli při pronásledování středověkých kacířů a později při čarodějnických procesech. Ve svém výzkumu kombinuje důraz na detailní znalost historických pramenů s teoretickými přístupy kulturní antropologie.

      Právě antropologický přesah zkoumaných témat jej přivedl i k problematice současných fake news a konspiračních teorií ve veřejném prostoru. Podrobný životopis a akademické působení.

       

      Jan Rokyta

      Jan Rokyta za své hlavní badatelské téma považuje vztah náboženství a násilí.

      Historicky se zabývá zejména dějinami křesťanství v 15. století, a to husitstvím, včetně problematiky pacifismu a legitimity války. Dále se věnuje středověké a raně novověké filosofii a teologii s ohledem na způsob, jakým normovaly násilí, válku nebo otroctví a různé podoby kolonialismu.

      Od této problematiky postupně přechází k obecnějším a současným problémům vztahu náboženství a násilí, zejména motivace jeho ospravedlnění a použití. Podrobný životopis a akademické působení.

       

      Lucie Valentinová

      Lucie Valentinová se zabývá religionistickou teorií: jak to, jakým způsobem náboženské a kulturní fenomény zkoumáme, ovlivňuje způsob, jakým je interpretujeme.

      Na příkladu mínójské Kréty doby bronzové se zabývá problémem, jak religionisticky interpretovat kulturu bez rozluštěných písemných záznamů.

      Při zkoumání vlivu této civilizace na archaické řecké myšlení si klade otázku, skrze jaká další media kromě textů, příběhů a rituálů se kulturní vliv může šířit – a to nejen ve společnostech archaických, ale i moderních. Podrobný životopis a akademické působení.

       

      (zpět)

      Jak na přijímačky?

      K přijetí ke studiu religionistiky NENÍ NUTNÉ SKLÁDAT PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY, pokud počet přihlášených nebude překračovat kapacitu oboru.

      V takovém případě byste byli pozváni k ústním přijímacím zkouškám – při rozhovoru s vámi nás bude zajímat především vaše motivace ke studiu.

      Pokud přinesete seznam přečtené literatury, může další rozprava vycházet z něj

      Obecné informace k přijímacímu řízení jsou k dispozici ZDE.

      (zpět)

      Studium se zaměstnáním

      Chápeme, že většina studentů se dnes během vysokoškolského studia musí částečně či někdy i zcela samostatně živit.

      Religionistika se u nás studuje ve formě denního studia – znamená to, že nemůžete chodit do zaměstnání s pravidelnou pracovní dobou na plný úvazek.

      SNÍŽENÝ PRACOVNÍ ÚVAZEK S FLEXIBILNÍ PRACOVNÍ DOBOU JE SE STUDIEM SLUČITELNÝ.

      Studium se však nemůže stát jen doplňkem k vašemu pracovnímu životu – musíte mu věnovat svůj plný zájem, pozornost a energii.

      (zpět)