Co studiem religionistiky získáte?
Co je religionistika?
Religionistika je rozumějící věda zabývající se náboženskými systémy současnosti i minulosti.
V rámci každého náboženského okruhu zkoumá mj. jiné mýty, rituály, symboly, narativy, zkušenostní dimenzi, etická pravidla, sociální organizi nebo materiální odkazy.
O co jde religionistice?
Náboženství prostupuje nejpodstatnějšími procesy lidské společnosti, ale i každého lidského
života. Ve velké míře spoluutváří nejen běh času, sexualitu, vzdělanostní a ekonomické
preference, vztah k narození a smrti, ale formuluje i kulturní kategorie jako naděje, vina,
hanba anebo čest. Náš obor pak stále vytváří a zlepšuje schopnost vyznat se v náboženství
jakožto sféře, která více či méně skrytě formuje nejcitlivější a nejdůležitější oblasti (a tabu)
života lidí všech kultur, zemí, věku či pohlaví. Religionistika se snaží odhalovat a komentovat
fungování a vnitřní logiku těchto celospolečensky přijímaných procesů.
Kde je náboženství, tam není daleko k postojům nadšení, odporu, konfliktu, reinterpretace,
vymezování, touhy po reformě či po konzervování stávajícího stavu. Náboženské motivace či argumenty
i v naší západní společnosti běžně ovlivňují veřejný život, a mnohdy převažují nad ostatními lidskými zájmy a potřebami.
Proto je potřeba jim dobře porozumět. A o to u nás na religionistice jde v první řadě.
Proč studovat u nás?
Studenti religionistiky se u nás nejprve seznamují s náboženskými systémy minulosti i se
současným náboženským životem.
Zabývají se rovněž novými náboženskými hnutími a
západní spiritualitou.
Za pomoci různých teoretických přístupů hledáme společně s našimi
studenty odpovědi na otázky, jako jsou:
- jak na nás fungují mýty dávné i současné?
- mají fake news mytické rysy?
- odkud se bere velká moc rituálů?
- jak tuto moc současná společnost využívá a proč jsou dnes tak populární iniciační
- rituály?
- jak poznáme nábožensky motivovanou výpověď?
- může být násilí integrální součástí náboženských systémů?
Nemalý důraz klademe rovněž na osvojení dovedností, které studentům zajistí širší možnosti výběru, kde a co dále studovat, nebo kde a jak pracovat.
- dobré znalosti angličtiny;
- základů odborného překladu;
- obeznámenosti s různými typy informačních zdrojů a vyhodnocování jejich relevance;
- práce s granty a grantovými žádostmi;
- dobré argumentační schopnosti a schopnost vystupování ve veřejném prostoru.
Nízký počet studentů religionistického studijního programu umožňuje věnovat od počátku
individuální pozornost rozvíjení jejich odborných zájmů.
Co studiem religionistiky získáte?
Religionistické vzdělání buduje dnes obzvlášť potřebné schopnosti: přesně chápat složité myšlenkové konstrukce i “iracionální” symbolické systémy, vyhodnocovat jejich slabá a silná místa a chápat jejich vnitřní logiku.
Religionistika učí snaze o bezpředsudečné, informované pochopení “cizího” či “odlišného” - tolik potřebné dovednosti v dnešním spletitém, globalizovaném světě.
Kdo vstoupí do prostoru religionistiky, tomu se otevírá prostor pro vlastní tvůrčí výzkum do obzvlášť velké šířky a hloubky. Religionist(k)a se může soustředit na neobvykle rozsáhlou řadu témat, použít řadu přístupů, nebo je dokonce sám/sama experimentálně modifikovat:
- může se věnovat např. nejnovějšímu vývoji náboženských jevů v naší západní sekularizované společnosti a informovaně tak komentovat současné dění;
- může přicházet s novými pohledy na zdánlivě již známé jevy, např. postavit aspekty „domácího“ křesťanství do světla nad-kulturního křesťanského dialogu;
- může vydobýt na textech známých již po tisíciletí jejich dosud nevydané záhady
Kdo tu učí?
Religionistickou část Katedry filosofie a religionistiky v současné době tvoří 5 pedagogů.
Naši studenti mohou těžit rovněž z možnosti konzultovat svoji práci s kolegy z filosofické části katedry a se zaměstnanci mezinárodního výzkumného Centra pro etiku jako studium hodnoty člověka.
Helena Dyndová
Helena Dyndová se věnuje studiu současné západní spirituality a nových náboženských hnutí, s užším zaměřením na současný šamanismus a religiozitu v České republice. Za pomoci teorií antropologie náboženství se zabývá otázkou, jakým způsobem je dnešní společnost náboženská, jaké formy religiozity preferuje a proti kterým se naopak vymezuje. V návaznosti na to dále zkoumá, jak se toto chápání náboženství a aktivity s tím spojené promítají do každodenního, všedního života, jakou roli hrají např. při sebepojímání, výchově dětí nebo hledání zdravotní péče.
Podrobný životopis a akademické působení.
Filip Horáček
Filip Horáček se věnuje střetávání tradičního antického pohanství a křesťanství v prostředí končící antické civilizace. Druhou sférou jeho zájmu je studium snů a jejich zaznamenávání, hodnocení, literární stylizace a náboženské instrumentalizace ve starohebrejské a antické kultuře. Při zkoumání pramenů těží z důkladné znalosti hebrejského a starořeckého jazyka, zabývá se překlady Pindarovy poezi. Z filosofického hlediska se věnuje antickému novoplatonismu (Plótínos, Synesios z Kyrény).
Podrobný životopis a akademické působení.
Jan Rokyta
Jan Rokyta za své hlavní badatelské téma považuje vztah náboženství a násilí. Historicky se zabývá zejména dějinami křesťanství v 15. století, a to husitstvím, včetně problematiky pacifismu a legitimity války. Dále se věnuje středověké a raně novověké filosofii a teologii s ohledem na způsob, jakým normovaly násilí, válku nebo otroctví a různé podoby kolonialismu. Od této problematiky postupně přechází k obecnějším a současným problémům vztahu náboženství a násilí, zejména motivace jeho ospravedlnění a použití.
Podrobný životopis a akademické působení.
Lucie Valentinová
Lucie Valentinová se zabývá religionistickou teorií: jak to, jakým způsobem náboženské a kulturní fenomény zkoumáme, ovlivňuje způsob, jakým je interpretujeme. Na příkladu mínójské Kréty doby bronzové se zabývá problémem, jak religionisticky interpretovat kulturu bez rozluštěných písemných záznamů. Při zkoumání vlivu této civilizace na archaické řecké myšlení si klade otázku, skrze jaká další media kromě textů, příběhů a rituálů se kulturní vliv může šířit – a to nejen ve společnostech archaických, ale i moderních.
Podrobný životopis a akademické působení.
František Novotný
František Novotný se zabývá křesťanstvím ve středověku, zejména tématem náboženské představivosti a utváření mýtů na pomezí učené a lidové kultury. Věnuje se středověkým představám o mocnostech zla a jejich působí v tomto na tento svět, které sehrávaly důležitou roli při pronásledování středověkých kacířů a později při čarodějnických procesech. Ve svém výzkumu kombinuje důraz na detailní znalost historických pramenů s teoretickými přístupy kulturní antropologie. Právě antropologický přesah zkoumaných témat jej přivedl i k problematice současných fake news a konspiračních teorií ve veřejném prostoru.
Podrobný životopis a akademické působení.
Zuzana Bártová
Zuzana Bártová studuje náboženství v konzumní společnosti z pohledu sociologie a antropologie náboženství. Ve své doktorské práci se zabývala konkrétně buddhismem jako žitým náboženstvím ve Francii a v České republice. Ukazuje, jak se buddhismus stává významným zdrojem k utváření životního stylu, identit a životních hodnot zejména pro jedince ze střední třídy. Zároveň se věnuje proměnám náboženství s ohledem na hodnoty konzumní kultury a neoliberalismu jako je štěstí, autenticita, osobní rozvoj či efektivita.
Podrobný životopis a akademické působení.
Jak na přijímačky?
K přijetí ke studiu religionistiky není nutné skládat přijímací zkoušky, pokud počet
přihlášených nebude překračovat kapacitu oboru.
V takovém případě byste byli pozváni k
ústním přijímacím zkouškám – při rozhovoru s vámi nás bude zajímat především vaše
motivace ke studiu.
Pokud přinesete seznam přečtené literatury, může další rozprava vycházet
z něj.
Studium se zaměstnáním
Chápeme, že většina studentů se dnes během vysokoškolského studia musí částečně či někdy i
zcela samostatně živit. Religionistika se u nás studuje ve formě denního studia – znamená to,
že nemůžete chodit do zaměstnání s pravidelnou pracovní dobou na plný úvazek.
Snížený pracovní úvazek s flexibilní pracovní dobou je se studiem slučitelný. Studium se však nemůže
stát jen doplňkem k vašemu pracovnímu životu – musíte mu věnovat svůj plný zájem,
pozornost a energii.