| Název předmětu | Obsah předmětu | Literatura | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Současná filozofie I |
|
Cílem kursu je přiblížit studentům formou kombinace přednášky a semináře hlavní problémy francouzské filosofie ve spojení s francouzskou intelektuální tradicí 19. a 20. století od novokantovského intelektualismu 19./20. století přes existencialismus a fenomenologii 20.století po současnost. Hlavní autoři a autorky: Henri Bergson, Jean-Paul Sartre, Maurice Merleau-Ponty, Simone de Beauvoir, Jean Wahl, Vladimir Jankelévitch, Albert Camus, Emmanuel Levinas, Gilles Deleuze, Jacques Derrida, Frédéric Worms.
|
|
|
||||||
| Současná filozofie II |
Kurs pro mgr. studium navazuje volně na kurs MOFIF bc. studia, spojuje formu přednášky a seminární práce. Jeho předmětem je prohloubení znalostí z oblasti filosofie francouzského existencialismu, fenomenologie, strukturalismu a politické filosofie. Podrobněji probere přednáškově a seminárně řadu pojmů vlastní francouzské filosofii existencialismu a fenomenologii jako jsou en-soi, pour-soi, pour autrui, être, intentionalité, imaginaire, mauvaise foi, histoire, historicité, structure a další.
|
Jean-Paul Sartre, Bytí a nicota. Jean-Paul Sartre, Existencialismus je humanismus. Jean-Paul Sartre, Zeď. Jean-Paul Sartre, Nevolnost. Simone de Beauvoirová, Druhé pohlaví. Maurice Merleau-Ponty, Oko a duch. Claude Lévi-Strauss, Myšlení přírodních národů. Michel Foucault, Diskurs, autor, genealogie. Michel Foucault, Slova a věci.
|
||||||||
| Současná filozofie |
Cílem kurzu je uvést "neprofesionální filosofy" na cestu filosofického myšlení prostřednictvím interpretace zásadních myšlenkových proudů 19. a 20. století. Uvést na cestu myšlení znamená vstoupit do dialogu s těmi, kteří po této cestě kráčejí a kteří jsou sami spolurealizátory takového dialogu, neboť jejich myšlení opět povstává z rozhovoru s těmi, kteří mysleli před nimi. Základním východiskem nám bude novověké založení filosofického tázání u Descarta a jeho radikalizace u Spinozy. Poté budeme pokračovat Kantovým stanoviskem autonomie a jeho specifickým rozvíjením u Schopenhauera. Protiváhou Schopenhauerovu existenciálnímu pesimismu je Nietzschovo radikální přitakání životu. Jak je po Nietzschovi možné zůstat křesťanem budeme řešit spolu s Kierkegaardem a Jaspersem. Nové hledání odpovědi na ztracený ideál lidství budeme hledat u Sartra a Heideggera, abychom závěrečné přednášky věnovali myslitelům filosofie dialogu, Buberovi a Levinasovi.
|
Základní: THURNHER, R.; RÖD, W.; SCHMIDINGER, H.;. Filosofie 19. a 20. století. Oikúmené, Praha, 2009. Základní: PETŘÍČEK, M. Úvod do současné filosofie.. Hermann a synové,, 1992. Doporučená: FRANK, M. Co je neostrukturalismus. Praha: Filosofia, 2001. Doporučená: PEREGRIN, J. Kapitoly z analytické filosofie.. Praha: Filosofia,, 2005. Doporučená: VALENTA, L. Problémy analytické filosofie.. Olomouc: Nakladatelství Olomouc,, 2003. Doporučená: GRONDIN, J. Úvod do hermeneutiky. Praha: Oikúmené,, 1997. |
||||||||