Řečtina a starořečtina

  Název předmětu   Obsah předmětu   Literatura  
           
Starořečtina  

 

 

Kurs má pomoci studentům zpřístupnit řeckou filosofickou tradici v jejím vlastním jazyce. Zaměříme se na základní gramatické struktury a odbornou filosofickou terminologii, které budou ilustrovány na filosofických textech s dvojím cílem: jednak ukázat, jaký význam má chápání jazykových jevů pro filosofickou interpretaci, jednak předvést "ontologickou přiměřenost" řečtiny (Schadewaldt). Součástí výkladu bude i seznámení se základními nástroji filosofické četby v řečtině - se slovníky, příručkami, indexy a rovněž významnými edicemi. V prvním semestru se zaměříme na jmenné tvary, jež mají pro filosofické užití obzvláštní význam.

 

   

 

 

 

F. Ast, Lexicon Platonicum sive vocum Platonicarum index, IIII, Leipzig 18351838.
A. Bartoněk, Řecko-latinská syntax v evropském kontextu, Brno 2008.
H. Bonitz, Index Aristotelicus, Berlin 1870.
Der neue Pauly. Enzyklopädie der Antike, vyd. H. Cancik aj., IXVI, Stuttgart 19962003.
R. Dodds, Řekové a iracionálno, Praha 2000.
A. Dunshirn, Griechisch für das Philosophiestudium, Wien 2008.
K. Floss M. Navrátil, Úvod do řecké filosofické terminologie a četby, Olomouc 2000.
H. Frisk, Griechisches etymologisches Wörterbuch, IIII, Heidelberg 19731979.
K. Held, Heraklit, Parmenides und der Anfang der Philosophie und Wissenschaft. Eine phänomenologische Besinnung, Berlin New York 1980.
J. Hnátek et al., Cvičebnice jazyka řeckého, Praha 1950.
O. Höffe (vyd.), Aristoteles-Lexikon, Stuttgart 2005.
F. Horáček R. Chlup, Učebnice klasické řečtiny, Praha 2012.
Ch. Horn Ch. Rapp (vyd.), Wörterbuch der antiken Philosophie, München 2002.
H. G. Liddel R. Schott, A Greek-English Lexicon, Oxford 1996.
D. Muchnová, Souhrn starořecké gramatiky, Praha 2000, 20082.
D. Muchnová, Syntax klasické řečtiny, Praha 2004.
J. Niederle V. Niederle L. Varcl, Mluvnice řeckého jazyka, Praha 1974.
C. W. E. Peckett A. R. Munday, Thrasymachos. Učebnice starořečtiny, Praha 1995.
P. Rezek (vyd.), Kosmos a živly, Praha 1992.
P. Rezek (vyd.), Mýtus, epos a logos, Praha 2001.
A. Rijksbaron, The Syntax and Semantics of the Verb in Classical Greek, Amsterdam 20023.
J. Ritter aj. (vyd.), Historisches Wörterbuch der Philosophie, IXIII, Basel Stuttgart 19712007.
W. Schadewaldt, Die Anfänge der Philosophie bei den Griechen, Frankfurt a. M. 1978.
H. Schmitz, Der Ursprung des Gegenstandes. Vom Parmenides bis Demokrit, Bonn 1988.
E. Schwyzer, Griechische Grammatik, München 19391971.
Slovník antické kultury, Praha 1974.
G. Steadman, Plato's Symposium. Greek Text with Facing Vocabulary and Commentary, [online] 2009.
L. Svoboda (vyd.), Encyklopedie antiky, Praha 1973.
H. W. Smyth, Greek Grammar, Cambridge (Mass.) 1976.

 

   
           
Řečtina    

 

Cíl kurzu představuje první seznámení s řečtinou jako jazykem filosofie. První semestr jednak seznamuje s půdorysem tohoto jazyka, jednak studenti učiní konkrétní kroky v jeho zvládání.