Kdo tu učí
Religionistickou část Katedry filosofie a religionistiky v současné době tvoří 5 pedagogů. Naši studenti mohou těžit rovněž z možnosti konzultovat svoji práci s kolegy z filosofické části katedry a se zaměstnanci mezinárodního výzkumného Centra pro etiku jako studium hodnoty člověka.
Helena Dyndová
Helena Dyndová se věnuje studiu současné západní spirituality a nových náboženských hnutí, s užším zaměřením na současný šamanismus a religiozitu v České republice. Za pomoci teorií antropologie náboženství se zabývá otázkou, jakým způsobem je dnešní společnost náboženská, jaké formy religiozity preferuje a proti kterým se naopak vymezuje. V návaznosti na to dále zkoumá, jak se toto chápání náboženství a aktivity s tím spojené promítají do každodenního, všedního života, jakou roli hrají např. při sebepojímání, výchově dětí nebo hledání zdravotní péče.
Podrobný životopis a akademické působení.
Filip Horáček
Filip Horáček se věnuje střetávání tradičního antického pohanství a křesťanství v prostředí končící antické civilizace. Druhou sférou jeho zájmu je studium snů a jejich zaznamenávání, hodnocení, literární stylizace a náboženské instrumentalizace ve starohebrejské a antické kultuře. Při zkoumání pramenů těží z důkladné znalosti hebrejského a starořeckého jazyka, zabývá se překlady Pindarovy poezi. Z filosofického hlediska se věnuje antickému novoplatonismu (Plótínos, Synesios z Kyrény).
Podrobný životopis a akademické působení.
Jan Rokyta
Jan Rokyta za své hlavní badatelské téma považuje vztah náboženství a násilí. Historicky se zabývá zejména dějinami křesťanství v 15. století, a to husitstvím, včetně problematiky pacifismu a legitimity války. Dále se věnuje středověké a raně novověké filosofii a teologii s ohledem na způsob, jakým normovaly násilí, válku nebo otroctví a různé podoby kolonialismu. Od této problematiky postupně přechází k obecnějším a současným problémům vztahu náboženství a násilí, zejména motivace jeho ospravedlnění a použití.
Podrobný životopis a akademické působení.
Lucie Valentinová
Lucie Valentinová se zabývá religionistickou teorií: jak to, jakým způsobem náboženské a kulturní fenomény zkoumáme, ovlivňuje způsob, jakým je interpretujeme. Na příkladu mínójské Kréty doby bronzové se zabývá problémem, jak religionisticky interpretovat kulturu bez rozluštěných písemných záznamů. Při zkoumání vlivu této civilizace na archaické řecké myšlení si klade otázku, skrze jaká další media kromě textů, příběhů a rituálů se kulturní vliv může šířit – a to nejen ve společnostech archaických, ale i moderních.
Podrobný životopis a akademické působení.
František Novotný
František Novotný se zabývá křesťanstvím ve středověku, zejména tématem náboženské představivosti a utváření mýtů na pomezí učené a lidové kultury. Věnuje se středověkým představám o mocnostech zla a jejich působí v tomto na tento svět, které sehrávaly důležitou roli při pronásledování středověkých kacířů a později při čarodějnických procesech. Ve svém výzkumu kombinuje důraz na detailní znalost historických pramenů s teoretickými přístupy kulturní antropologie. Právě antropologický přesah zkoumaných témat jej přivedl i k problematice současných fake news a konspiračních teorií ve veřejném prostoru.
Podrobný životopis a akademické působení.
Zuzana Bártová
Zuzana Bártová studuje náboženství v konzumní společnosti z pohledu sociologie a antropologie náboženství. Ve své doktorské práci se zabývala konkrétně buddhismem jako žitým náboženstvím ve Francii a v České republice. Ukazuje, jak se buddhismus stává významným zdrojem k utváření životního stylu, identit a životních hodnot zejména pro jedince ze střední třídy. Zároveň se věnuje proměnám náboženství s ohledem na hodnoty konzumní kultury a neoliberalismu jako je štěstí, autenticita, osobní rozvoj či efektivita.
Podrobný životopis a akademické působení.