Filosofie 18. století a 19. století, novověká filosofie

Název předmětu

Filosofie 19. století	1. Společensko-dějinný kontext evropské filosofie 19. století. 2. Romanticko-idealistická německá filosofie a) Fichte b) Schelling c) Hegel 3. Iracionalismus a voluntarismus a) Schopenhauer b) Kierkegaard c) Nietzsche 4. Novodobá evropská filosofie a) Francouzský pozitivismus b) Anglický pozitivismus c) Marxismus a materialismus	Povinná literatura: Spaemann, R., Löw, R., Účelnost jako filosofický problém (přel. K. Šprunk), OIKOYMENH, Praha 2004 (s. 145-214). Hlavinka, P., Dějiny filosofie jasně a stručně, Praha 2008. Horyna, B., Dějiny rané romantiky, Vyšehrad, Praha 2005. Jaeschke, W., Arndt, Německá klasická filosofie II, (přel. T. Matějčková), OIKOYMENH, Praha 2016. Doporučená literatura: Barth, K., "Hegel", in: Protestantská teologie v XIX. století, Praha 1986, s. 371-407. Fichte, J. G., "O dôvode našej viery v božiu vládu vo svete", in: týž, Výber z diela, Bratislava1981, s. 145-156. Schelling, F. W. J., "Úvod", in: týž, Systém transcendentálního idealismu, Praha 2014, s. 13-27. Hegel, G. W. F., "Samostatnost a nesamostatnost sebevědomí; panství a rabství", in: týž, Fenomenologie ducha, Praha 1960, s. 154-161. Schopenhauer, A., Svět jako vůle a představa I a II, Pelhřimov 1996. Kierkegaard, S., "Chvalořeč na Abraháma", in: týž, Bázeň a chvění. Nemoc k smrti, Praha 1993, s. 15-104. Nietzsche, F., Antikrist, Praha 1995. Nietzsche, F., "O užitku a škodlivosti historie pro život", in: týž, Nečasové úvahy, Praha 2005, s. 77-147. Mill, J. S., "O souvislosti mezi spravedlností a užitečností", in: týž, Co je utilitarismus, Praha 2011, s. 111-157. Marx, K., "Kritika Hegelovy dialektiky a filosofie vůbec", in: týž, Odcizení a emancipace člověka, Praha 1967, s. 113-129. Janke, W., "Existence a víra (Kierkegaard)" a "Existence a práce (Marx a marxismus), in: týž, Filosofie existence, Praha 1995, s. 13-61 a 62-79. Thurnher, R., Röd, W., Schmidinger, H., Filosofie 19. a 20. století III, Praha 2009.

Filosofie 18. století	Osvícenství a filosofie I. Kanta 1. Charakteristika osvícenství; francouzské osvícenství a J. J. Rousseau. 2. Kontext Kantovy filosofie: Leibniz, Hume a německé osvícenství. 3. Kantova teorie času a prostoru a transcendentální idealismus. 4. Kantovo pojetí kategorií. 5. Rozum a ideje v teoretickém kontextu. 6. Etika dobré vůle: zákon a povinnost. 7. Etika dobré vůle: problém zdůvodnění. 8. Etika dobré vůle: problém etické praxe. 9. Etika a metafyzika v Kritice praktického rozumu. 10. Kantova teorie postulátů. 11. Kantova analýza estetického soudu. 12. Fenomén vznešena: matematické a dynamické vznešeno. 13. Kant a zrod německého idealismu, J. G. Fichte. Seminární četba: Kant, I., Kritika čistého rozumu, Kant, I., Kritika praktického rozumu, Kant, I., Kritika soudnosti.	Fichte, J. G., O pojmu vědosloví, Druhý úvod do vědosloví, pokus o nové podání vědosloví, Praha 2008. Kant, I., Kritika čistého rozhumu, Praha 2001. Kant, I., Kritika praktického rozumu, Praha 1996. Kant, I., Kritika soudnosti, Praha 1975 (2015). Kant, I., Základy metafyziky mravů, Praha 2014.

Novověká filosofie	Cílem předmětu je zaměřit se na ústřední problémy novověké filosofie, tj. zejména na pokusy o nové založení filosofické a vědecké metody jak na straně anglosaského myšlení, tak i kontinentálního.	Základní: Descartes. Meditace o první filosofii. Praha, 2010. Základní: W. Röd. Novověká filosofie I. a II.. Praha, 2001. Doporučená: P. Glombíček, J. Kuneš (eds.). Cogito, ergo sum. Praha, 2006. Doporučená: M. Sobotka, M. Znoj, J. Moural. Dějiny novověké filosofie od Descarta po Hegela. Praha, 1993. Doporučená: J. Locke. Esej o lidském chápání. Praha, 2012. Doporučená: B. Spinoza. Etika, vyložená způsobem užívaným v geometrii. Praha, 2001. Doporučená: T. Hobbes. Leviathan. Praha, 2009. Doporučená: G. Leibniz. Monadologie a jiné práce. Praha, 1982. Doporučená: G. Berkeley. Pojednání o principech lidského poznání. Praha, 2004. Doporučená: M. Sobotka. Problém ?cogito ergo sum?. Praha, 2008. Doporučená: D. Hume. Zkoumání lidského rozumu. Praha, 1972.