Jan Sokol a praktická filosofie
Kontexty humanity
Katedra filosofie a religionistiky Pardubice a projekt Kontexty humanity Vás srdečně zvou na další seminář s názvem Jan Sokol a praktická filosofie, který se bude věnovat etice významného českého filosofa, pedagoga a politika Jana Sokola, v centru pozornosti bude zejména jeho idea praktické filosofie.
Datum a čas: středa 9. listopadu 2022, 13:00 - 16:15
Místo konání: Divadlo D29, Pardubice
Pokud máte zájem, můžete se připojit i ONLINE přes platformu YOUTUBE.
Hosté
doc. PhDr. Zdeněk Pinc – filosof, pedagog, signatář Charty 77, přednáší na Fakultě humanitních studií UK
Mgr. Ján Hreško, Ph.D. – slovenský filosof a pedagog, učí na Vyšší odborné škole publicistiky
Zdeněk Pinc: Jan Sokol mezi Platónem a Aristotelem
Sokolův koncept etiky prostupuje celé jeho myslitelské dílo, které z velké části vzniklo jako soubor učebnic pro studium vzdělanosti. Vrcholem tohoto souboru je poslední velká Sokolova práce Etika, život, instituce. Sokol ovládá umění říci komplikované věci jednoduchým způsobem a nezkreslit je. Jeho pohled je zdánlivě samozřejmý, ale při podrobnějším pohledu pozoruhodně inovativní. Etika se odehrává v první osobě singuláru a zahrnuje to, co musím já udělat, abych žil v souladu se svým svědomím. Sokolova „civilizace“ je stupeň vývoje společnosti, na kterém vystačíme s návody k použití a otázkami typu „jak?“. Morálka naproti tomu přísluší spíše úrovni kultury, která už se neobejde bez otázek typu „proč?“. A etika přísluší k vrstvě náboženství, které je u Sokola nejhlouběji, protože se zabývá otázkou smyslu. Můžeme rozlišit mezi náboženstvím založeným mytologicky a náboženstvím morálním. To jako první učinil Platón, a již Jan Patočka poukazuje na to, že to je Platónův zřejmě největší objev. Mytologicky založené náboženství není v pravém slova smyslu morální a Platón ve výchově strážců nahrazuje olympský pantheon ideou dobra. V tomto smyslu také můžeme v kontextu dnešního myšlení rozlišovat etiku založenou ontologicky a jejím zakladatelem pak bude Platón, a etiku založenou deontologicky a jejím zakladatelem bude Aristotelés. Porovnáme oba přístupy a ukážeme, že u Sokola je těžké rozhodnout, byl-li spíše aristotelik nebo platonik, on sám by si asi vybral možnost první, já se naopak snažím poukázat na oprávněnost i možnosti druhé.
Ján Hreško: Etika Jana Sokola
Představíme etiku jako praktickou filosofii par excellence – tázání se po člověku jako jednající a vztahové bytosti. Podle jednoho z nejvýznamnějších soudobých českých myslitelů je dnes stěžejním úkolem etiky učit se o mravnosti mluvit a dobře rozlišovat. Jan Sokol v knize Etika, život, instituce uvádí čtenáře do hlavních otázek etiky a nabízí nejdůležitější odpovědi v myšlenkových tradicích, jež formovaly západní společnost. V současné pluralitní společnosti, kde již lidi nesjednocuje jedno náboženství nebo jednotný ideový program, je často slyšet konstatování kulturního relativismu. Sokol se ale nespokojuje s redukcí morálky na dobové mravy, pokouší se o formulaci etiky, vycházející ze sdíleného předpokladu všech lidských bytostí. Tím je překvapivě život sám (jako to, co nepochází ode mě, ale je mi dáno). Moderní evropští myslitelé podle Sokola dlouho přehlíželi nové antropologické poznatky, a kvůli zdůrazňování autonomie jednotlivce v masové společnosti přestali chápat kulturní úsilí člověka jako projev závazku vůči předkům a péči o budoucnost potomků, a náboženskost člověka jako projev úžasu a postoje úcty a vděčnosti. Etika dědice je tak originálním přínosem Sokola do současného myšlení, které právě hledá artikulaci odpovědnosti za společný svět. Její součástí je rovněž reflexe situace dnešního člověka, který velkou část svého času jedná v nejrůznějších institucích v určité roli, z čehož plyne jiné hodnocení morálních závazků.
Přihlásit se můžete zde.
Více informací o projektu Kontexty humanity naleznete zde.
